Gábina je zodpovědná, z práce neodejde do momentu, než je vyřešen poslední úkol toho dne. Přitom by za Servodata dala ruku do ohně. Zároveň je komunikativní, přátelská a svoje spolupracovníky bere jako svou rodinu.

  • Firma Servodata byla založena již v roce 1991. Je to jedna z IT firem s nejdelší tradicí na českém trhu. Jak tuto tradici vnímáš ty? Ovlivňuje to nějak tvou práci?

To máš pravdu. Servodata jsou i v současné době vnímány jako velký hráč na trhu. Nedávno jsem měla možnost se účastnit teambuildingu jednoho z našich vendorů, kdy mi nezávisle na sobě ostatní účastníci vstřícně a mile vyprávěli, jak vnímají Servodata dnes a jaké to bylo, když nás hledali na našem tehdejším sídle v Dolních Měcholupech. Bylo to velice příjemné a opravdu milé. Je to jako bys přišel do školy se ptát, jaký prospěch má tvé dítko a všichni učitelé jej chválili a říkali, jak se skvěle učí. Taky bys byl pyšný.
A stejné to je u mě, jsem pyšná, že Servodata mají jméno a můžu být jeho součástí. Zároveň snažím toto jméno budovat a rozvíjet dál. Myslím, že to takhle podobně vnímají i moji kolegové. „Sdéčka“ jsou prostě moje srdcovka.
 

  • Můžeš nám popsat svou pracovní pozici a co je její náplní?

Pokusím se ji trochu přiblížit, jelikož ji nelze popsat jedním slovem.
Moje pracovní pozice zajišťuje dohled nad plněním servisních smluv s našimi zákazníky. S tím souvisí zajišťování pravidelné i nepravidelné fakturace a také přímá komunikace s našimi techniky i přímo s našimi zákazníky. Trochu dohlížím i na technické oddělení, kde se snažím, aby veškeré požadavky zákazníků byly včas a řádně vyřízeny. Zajišťuji nákupy, obnovy a první level při pořizování softwarových licencí, popř. i hardwaru. Jedná se o komunikaci s našimi venodry a stávajícími i novými zákazníky. To jde ruku v ruce s podáváním nabídek do výběrových řízení, ale i s vypracováváním cenových nabídek pro jednotlivce, univerzity, ústavy nebo soukromý sektor. To obnáší i udržování určitých partnerství, které Serovdata mají. K tomu dopomáhají i naši úžasní technici.
 

  • Jsi jedna z těch nejzkušenějších z aktuálního týmu Servodat. Kolik spolupracovníků jsi za dobu svého působení v Servodatech poznala?

Děkuji za poklonu, ale určitě se nepovažuji za „nejzkušenější“, ale vím, jak to myslíš. Určitě tu nejsem nejdéle, jiní kolegové tu působí daleko delší dobu. Je ale pravda, že za dobu mého působení v Servodatech se vystřídalo jak vedení společnosti, tak i moji kolegové. Kolik jich bylo, to upřímně netuším, každopádně s některými jsem stále v kontaktu. Každý z nich mi něco dal a něco vzal, jak se říká (úsměv).
 

  • Co se ti nejvíc líbí na tvé práci?

Miluji různorodost, komunikaci a pocit, že je člověk potřebný, přesně tohle mi moje práce a Servodata dávají. Je to moje druhá rodina a tu máš rád i s drobnými chybami. Pak jsou to samozřejmě i skvělí kolegové a jako benefit nad tím je pro mě, že mohu využívat home office.
 

  • Máš dvě děti. Jak se ti daří skloubit rodinný a pracovní život? Máš na to nějaký trik?

Ano, ano, mám dva kluky, kteří jsou teď už ve věku, kdy jsou dost samostatní. Je jim 14 a 19 let. Letí to. „Trikem“ považuji to, že se museli naučit fungovat sami, museli se rychleji osamostatnit a zároveň se naučit více pomáhat. Takže přes týden mají služby na domácí práce, kdy se střídají podle sudého a lichého týdne a já pak mám službu o víkendech. To mi umožňuje v týdnu být pracovně k dispozici i po pracovní době, ale víkendy patří hlavně jim a úklidu… Asi tušíš, jak uklízí chlapi, že ano?
 

  • Jaké máš koníčky? Co děláš, když nepracuješ?

Pokud opravdu potřebuji vypnout, u mě to je o tom se fyzicky utahat. Takže v týdnu fitko, bazén, nebo kolo anebo o víkendech brzo ráno (třeba v šest hodin) Stromovka a běh 8-10km.
Pak nějaké výlety na dosud mnou nepoznaná místa anebo, o dlouhých zimních večerech, ruční práce.
Je to v podstatě vše, co nevypadá jako mobil nebo notebook.
 

  • Čím si chtěla být, když ti bylo osm? 

Kadeřnicí, a šla jsem si zatím až do doby, než mě nevzali na učňák. Taky jsem chtěla být automechanikem, protože mám 3 bratry a pořád jsem jim asistovala u opravy motorek. Hrozně se mi líbilo být zmazaná od šmíru. Hm, naštěstí to nedopadlo. To jsem fakt ráda.